Author Topic: KÁRGÁLGANJ کارگال گنج. Nazzár: Nágumán  (Read 2264 times)

0 Members and 1 Guest are viewing this topic.

Offline Zahida Raees Raji

  • Administrator
  • *****
  • Posts: 7058
  • Karma: 356
    • Baask-Home of Baluchi Language, Literature & Culture
KÁRGÁLGANJ کارگال گنج. Nazzár: Nágumán
« on: November 25, 2015, 09:29:31 PM »
KÁRGÁLGANJ کارگال گنج   
Nazzár: Nágumán

Dilgóś: É Balócíe kárgálání gwanđéń laŕé. É laŕá hamá kárgál hawár ant ki yakgálí ant, cóki “árag” yá ancén ant ki pésará do yá géśtir labz bíttagant bale ní juŕitagant o yak labzée rangá kármarz bant, cóki “pajjárag”, “sarárag”).

Awalí bahr:    Á آ

Kárgál   کارگال       Bizánt / Kármarz
Ádag   آدگ       Nangárá pésar zimíne narm kanage hátirá áp dayag
Ádénag   آدینگ       Palgárag. Mídání ŧél muśag o randag
Áđag   آڈگ       Muśag. Randag. Palgárag
Áđahórénag   آڈہورینگ       Danz o dítt kanag
Áđálag   آڈالگ       Đalag. Gappal kanag. Ŧappí kanag
Áđalag/áŕalag   آڈلگ       Nádráhíá rand (dalwate) cin o wará kapag o watá girrénag
Áđáyag   آڈایگ       Wár o móh dayag
Ágálag   آگالگ       Śódag. Sapá kanag
Águrrag   آگرّگ       Đáh girag. “kucikká gindít píśśí águrrít”
Áhóŕag   آہوڑگ       Janag. Kuŧŧag
Áhúrag   آہُورگ       Mazan bayag. Báparag. Gwát girag
Ájanag   آجنگ       Minag o purr kanag. “minukká ájan billé muhr bí”
Ákásag   آکاسگ       Sarkapag. Kásag. Mánásag. Bójígá sawár bayag
Ákéŕag   آکیڑگ       Gwát girag. Watá mazan lékag
Áláŕag   آلاڑگ       Daryáe récá rawag. Dalwate lápe ricag
Álag   آلگ       Naréń dalwate mádagéná sawár bayag
Álóŕag   آلوڑگ       Álóŕ o balóŕ kanag. Hór o tór kanag
Ámurzag   آمُرزگ       Dilmánag bayag. Tuśkag
Ánđarénag   آنڈرینگ       Áse rók kanag o dítt kanag. Đurénag o próśag
Ánkasag   آنکسگ       Dam kanag. Dame bálá árag
Ápahrag   آپَہرگ       Jálárag. Cízzée samárag
Áparag   آپَرگ       Lápe gwát girag. Zahr girag
Ápóncag   آپونچگ       Tájagéń śíre burrag o haráb bayag. Burbuccag
Ápusag   آپُسگ       Dalwate ápus bayag. Jambare bandag
Árag   آرگ       Góń wat zírag o áyag
Áródag   آرودگ       Drackée nihál kanag o domí jágahéá kiśag
Ásag   آسگ       Có ásá rók o ruźná bayag. Báme ásag: sabáh bayag
Ásísag   آسیسگ       Pa kaséá bad lóŧag. Badduá dayag
Áskálag   آسکالگ       Madáná gappe dar kanag
Áśáyag   آشایگ       Áśá kanag. Pa zánt kasée rástá rad guśag
Áśéśag   آشیشگ       Saŕag. Gahag. Pínssag
Áśóbag/áśubag   آشوبگ       Đáh o śór girag
Átárag   آتارگ       Sabáhe átárag: sabáhe ruźnáíe tálán bayag
Áwánag   آوانگ       Gihásag
Áyag/áhag   آیگ۔ آہگ       Watí jindá árag. Jágahéá pujjag
Ázag   آزگ       Sáŧag. Áz o pyáz kanag. Sambahénag
Ázménag   آزمینگ       Cakkásag o cárag
Zahida Raees :Raji:
baaskadmin@gmail.com , admin@baask.com
Learn Baluchi Composing in INPAGE
Learn Balochi Poetry Background Designing
Help Line

Offline Zahida Raees Raji

  • Administrator
  • *****
  • Posts: 7058
  • Karma: 356
    • Baask-Home of Baluchi Language, Literature & Culture
Re: KÁRGÁLGANJ کارگال گنج. Nazzár: Nágumán
« Reply #1 on: November 25, 2015, 09:40:39 PM »
KÁRGÁLGANJ کارگال گنج

Nazzár: Nágumán

Dilgóś: É Balócíe kárgálání gwanđéń laŕé. É laŕá hamá kárgál hawár ant ki yakgálí ant, cóki “árag” yá ancén ant ki pésará do yá géśtir labz bíttagant bale ní juŕitagant o yak labzée rangá kármarz bant, cóki “pajjárag”, “sarárag”.

دلگوش: اے بلوچیءِ کارگالانی گونڈیں لَڑے۔ اے لَڑءَ ہما کارگال ہوار اَنت کہ یکگالی اَنت چوکہ “آرگ” یا اَنچین اَنت کہ پیسرا دو یا گیشتر لَبز بیتگ اَنت بلے نی جُڑتگ اَنتءُ یک لَبزےءِ رنگءَ کارمرز بنت چوکہ “پَجّارگ”، “سَرارگ”۔

 2mí bahr:       A  اَ(اَلِپ زَبَر)

Kárgál   کارگال       Bizánt / kármarz
Abrisag   اَبرِسگ      Bungéj bayag. Zahr girag. Jáŕí bayag
Acharag   اَچہَرگ      Ápe sangarag o sáp bayag
Ađđag   اَڈّگ      Pa cízzée jóŕ kanagá niśán érkanag yá likk kanag
Ađđénag   اَڈّینگ      Yak cízzé góń dumíá bandag. Jóŕ kanag
Aggaŕénag   اَگڑینگ      Aggaŕí dayag. Lagánđkárí kanag
Ajambénag   اَجَمبینگ      Ca gwahr yá tursá sakk larzag
Ajjag   اَجّگ      Hijbar na bajjag. Na maŧŧag
Aksag   اَکسگ      Dalwatání wapsag o insirag. Mále sáhí girag
Alakkag   اَلَکّگ      Damtós bayag. Trund trundá gínn kaśśag. Alaśśag
Alaśśag   اَلَشّگ      Trund trundá gínn kaśśag. Alakkag. Inkisag
Albásag   اَلباسگ      Pahk gár o gumsár kanag. Cukcén kanag
Algarag   اَلگرگ      Inzár bandag. Trás kanag
Algárag   اَلگارگ      Góń trundí bíŕ barag. Rumb kanag
Algáśag   اَلگاشگ      Algáś kanag. Kucikkání đáh o śór kanag
Alhánag   اَلہانگ      Alhán kanag. Sot janage wahdá tawárá cist kanag
Allaśag   اَلّشگ      Bénag magiskání đaolá rumbag yá pirricag
Allihag   اَلّہگ      Sapará darkapag. Daráyag
Almáhag   اَلماہگ      Bicár: almásag
Almásag   اَلماسگ      Gaźźag o gwát girag. Jaras kanag. Almáhag
Ambácag   اَمباچگ      Tupangá ŧél mánkanag o sapá kanag
Ambárag   اَمبارگ      Yakjáh jam kanag. Mucc kanag o érkanag
Ambázag   اَمبازگ      Ambázáń girag. Guláéś kanag
Ampusag   اَمپُسگ      Cát, gár, lóg yá tahpacéń cízzée lumbag o kapag
Amrézag   اَمریزگ      Hamrézag. Cakár / sarréc kanag yá bayag
Angarag   اَنگرگ      Có ás o angará tarrag
Angárag   اَنگارگ      Angár kanag. Sócag. Yala dayag
Angázag   اَنگازگ      Pa miŕ o jangá démá kinzag. Bindát kanag
Angérag   اَنگیرگ      Pa miŕagá tawár kanag. Topí dayag
Angézag   اَنگیزگ      Inzár bandag. Cist bayag
Angírag   اَنگیرگ      Guŧŧe girag. Sáhe kaśśagá nelag. Bézár kanag
Angirrag   اَنگرّگ      Angirrá kanag. Capp o cágirdá girag
Annámag   اَنّامگ      Annáme girag. Dap máń dap kanag o liccénag
Apsag   اَپسگ      Majóle aps bayag bizáń sáptiréń kaśe burzá bayag
Aŕag   اَڑگ      Mángíśśag. Aŕ o jéŕa kanag. Miŕag
Arbazag   اَربزگ      Ca cammáń arsání culukkag. Sarricag
Ardásag   اَرداسگ      Ardás kanag. Arz o dazbandí kanag
Aŕénag   اَڑینگ      Mángíśśénag. Méŕénag. Mánaŕénag. Đakk dayag
Attalag   اَتّلگ      Pahnátí léŧénag. Ca hóśá rawag
Awarag   اَوَرگ      Awár bayag. Hór o tór bayag
Awarénag   اَوَرینگ      Awárénag. Hawár kanag
 
Zahida Raees :Raji:
baaskadmin@gmail.com , admin@baask.com
Learn Baluchi Composing in INPAGE
Learn Balochi Poetry Background Designing
Help Line

Offline Zahida Raees Raji

  • Administrator
  • *****
  • Posts: 7058
  • Karma: 356
    • Baask-Home of Baluchi Language, Literature & Culture
Re: KÁRGÁLGANJ کارگال گنج. Nazzár: Nágumán
« Reply #2 on: November 25, 2015, 09:41:51 PM »
KÁRGÁLGANJ کارگال گنج

Nazzár: Nágumán

 Dilgóś: É Balócíe kárgálání gwanđéń laŕé. É laŕá hamá kárgál hawár ant ki yakgálí ant, cóki “árag” yá ancén ant ki pésará do yá géśtir labz bíttagant bale ní juŕitagant o yak labzée rangá kármarz bant, cóki “pajjárag”, “sarárag”.

دلگوش: اے بلوچیءِ کارگالانی گونڈیں لَڑے۔ اے لَڑءَ ہما کارگال ہوار اَنت کہ یکگالی اَنت چوکہ “آرگ” یا اَنچین اَنت کہ پیسرا دو یا گیشتر لَبز بیتگ اَنت بلے نی جُڑتگ اَنتءُ یک لَبزےءِ رنگءَ کارمرز بنت چوکہ “پَجّارگ”، “سَرارگ”۔

3mí bahr: B (ب)

Kárgál   کارگال       Bizánt / Kármarz
Badag   بَدگ      Ápénke trund tarrag. “sártíá áp badít”. Liccag
Badalag   بَدلگ      Badal bayag. Maŧŧag
Bađđag   بَڈّگ      Rad dayag. Répénag
Bádénag/badénag   بادینگ۔ بَدینگ      Ápénke badénag. Liccénag
Bagénag   بَگینگ      Rasénag. Miŕáíá dém pa dém óśtag. Trahag. Gwáśag
Baháénag   بَہائینگ      Kiśe cérá árag. Kiśag o ábád kanag
Bahag/báhag   بَہگ۔ باہگ      Bicár: Báhénag
Báhénag   باہینگ      Babá dayag. Baráénag. Gár kanag. Bahag. Báhag
Bahmánag   بَہمانگ      Herán bayag
Bahménag   بَہمینگ      Radéń sikén dayag. Méŕénag
Bajbujag   بَجبُجگ      Ca zahrá jumbag. Larzag
Bajjag   بَجّگ      Watí gappe sará naóśtag
Bajjénag   بَجّینگ      Ancó kanag ki kasé watí gappá bibajjít
Bákag   باکگ      Gandabáke girag o dile haráb bayag
Bákárag   باکارگ      Gártag. Gakkag
Bakkénag   بَکّینگ      Badgumán kanag
Bakśag   بَکشگ      Pahil kanag. Muptá dayag. Wáme bakśag
Bakśáyag   بَکشایگ      Kaséá cízzé pa dád dayag. Dáde bakśáyag
Balag   بَلگ      Rók bayag. Ruźná bayag
Balalag   بَلَلگ      Zubáne aŕag. Labzání nagíśśag
Balbajag   بَلبَجگ      Jawaŕag. Rapaŧag. Labajag
Bálénag/ bálag   بالینگ۔ بالگ      Rók kanag. Ruźná kanag
Balgárag   بَلگارگ      Illag o rawag. Rawag o gár bayag
Bánbarrag   بانبَرّگ      Herán bayag. Wáng bayag
Bandag   بَندگ      Pacéń / yalaéń cízze bandag. (Gis)Jóŕ kanag
Banjag   بَنجگ      Đagáre nangár jang o hákóśag. Próśag
Banŕag   بَنڑگ      Zahr girag. Nurunđag
Bánrrag/bárrag   بانرّگ۔ بارّگ      “Méś bánrrít”
Bánsag/básag   بانسگ۔ باسگ      Đásag. “Gók bánsít”
Bánźalag   بانژَلگ      Puŧání púnźarag
Bápag   باپگ      Báp girag. Garm girag
Báparénag   باپَرینگ      Yakkéá dumíge sará zahr giráénag
Bápénag   باپینگ      Báp dayag
Baráénag   بَرائینگ      Báhénag. Babá dayag
Barag   بَرگ      Góń wat zírag o rawag. Lebe kaŧŧag
Báŕag   باڑگ      Gáréń cízze dast kapag. Báŕó dayag o kárbandag
Baŕákag   بَڑَکگ      Śánag. Hókárag
Báŕáyag   باڑایگ      Hudónák bayag. Lóŧag. Dilmánag bayag
Bargaśag   بَرگشگ      Démá nábúdíá dayag. Bahte bargaśag: bahte kapag
Barkag   بَرکگ      Camme janag. Ca jágahéá junzag
Barkénag   بَرکینگ      Cá handá junzénag
Barmécag   بَرمیچگ      Do cízze dém pa dém kanag o tappásag
Barrag   بَرّگ      Bánbarrag. Herán o sarbatag bayag
Baŕrag   بَڑرگ      Nawaśś bayag. Talwasag.  Zanzarag. Larzag
Baśkag   بَشکگ      Bicár: Bakśag
Baŧag   بَٹگ      Dil dayag. Wáhag
Baŧárag   بَٹارگ      Dalwat yá rastare waragí cízzée dap janag
Báŧénag   باٹینگ      Méske pulle srapag
Baŧŧag   بَٹّگ      Gaźźag o có baŧŧá bayag
Bayag /bíag   بیگ      Kárée búag. Pédág bayag. Puhta bayag
Baźźag   بَژّگ      Silléń cízzée gindagá dile bad bayag
Bélag   بیلگ      Pulag. Latárag. Gár kanag
Béŕag/ Bénđag   بیڑگ/ بینڈگ      Śalwárá góń nípagá mánjanag. Péŕáyag
Béŧag   بیٹگ      Do nibiśtagéń cízzáń dém pa dém kanag o cárag
Bicag   بِچگ      Bán bandage wahdá hiśtáń pa rid đukkénag
Biccag   بِچّگ      Hórk kanag. Máhóre máhígáń sarjamíá kaśśag
Bickandag   بِچکندگ      Biśkandag. Briśkandag
Bíhárag   بیہارگ      Bíhár dayag
Bihjag   بِہجگ      Míssag. Ápá bayage sababá narm tarrag
Bihrag   بِہرگ      Zahrá zahr cárag
Bihŧag   بِہٹگ      Piŧŧag. Haráb bayag
Bikkag   بِکّگ      Búkkag. Piléngag
Bilbilag   بِلبِلگ      Tripag. Jaŕakkag. Śahm dayag
Bilikkag   بِلکّگ      Hiŕikkag o gréwag
Bílláŕag   بِیلّاڑگ      Bíll o áláŕ bayag. Bare jahl o bare burz bayag
Bíŕag / bíŕárag   بیڑگ/ بیڑارگ      Bíŕ barag. Uruś kanag. Mánband kanag. Habar dayag
Biŕkag   بِڑکگ      Kinzag. Ca watí jágahá kammé surag
Birrag   بِرّگ      Lápe cukke andámání nók gíśśag
Biśkarzag   بِشکرزگ      Zimíne śómag o málag
Bíśkurrag   بِیشکُرّگ      Águrrag. Đáh girag
Biŧénag   بِٹینگ      Cízzée lánká janag. Do cízze méŕénag
Bódénag   بودینگ      Bódá árag. Hóśá árag. Sár kanag
Bóhag   بوہگ      Badéń bó kanag
Bóhárag   بوہارگ      Sáp kanag. Rópag
Bójag/ bóźag   بوجگ      Bastagéń cízz yá ráhe pac kanag.
Bókag   بوکگ      Pácine lólárag. Jabazza kanag
Bókárag   بوکارگ      Pácine lólárag. Buze bótárag
Bórag   بورگ      Pase góń dardnákí dódag
Bórénag   بورینگ      Próśag o ŧukkur ŧukkur kanag. Burénag
Bósag   بوسگ      Cukkag. Pakk girag
Bósárag   بوسارگ      Béháŧíg bayag. Hast o pastáń kapag
Bótárag   بوتارگ      Pase góń dardnákí dódag
Bráhag   براہگ      Brahdár bayag. Zébag
Bramśag   برمشگ      Tripag. Śahmag. Drapś kanag. Pacguŕag
Bránzag   برانزگ      Bránz girag. Bránzání cist bayag. Zahr girag
Bréjag   بریجگ      Góń rógináń pacag
Brésag/brézag   بریسگ۔بریزگ      Résag. Sáde brésag: sáde brágání ancó táb dayag
Brijag   برجگ      Huśkpac bayag. Máń rógináń pacag o kabáb bayag
Brisag   برسگ      (Do ŧálání) wat máń wat brés warag o yak bayag
B(r)iśkandag   برشکندگ      Bicár: Bickandag
Búag   بوگ      Bayag. Bíag
Buccag   بُچّگ      Mastage buccag: mastage burrag o bucc bucc bayag
Buckárag   بُچکارگ      Rámag kanag. Mále láhó kanag
Buđđag   بُڈّگ      Bukkag
Buđđénag   بُڈینگ      Bukkénag. Táwán kanag
Búdrálag   بُودرالگ      Tár patár kanag. Śing śánag kanag
Buggag   بُگّگ      Gośt yá máhígá góń bizáráń bé náruśtá grádag
Búhag   بُوہگ      Miss kanag. Péśáp kanag
Búharag   بُوہارگ      Turs yá sártíá puŧání pádáyag
Bujag   بُجگ      Pac bayag
Bujjag   بُجّگ      Bujj bayag. Badtab bayag. Hicc naguśag
Bukkag   بُکّگ      Buđđag. Céráp bayag
Búkkag   بُوکّگ      Badbarag. Húnź girag. Ŧagalag. Pa dém rawag
Bukkénag   بُکّینگ      Céráp kanag. Táwán kanag
Buppalag   بُپلگ      Húnź girag. Damáná zahr girag
Búŕag   بُوڑگ      Bukkénag. Buđđénag. Mánkanag
Burag/ Buŕag   بُرگ۔ بُڑگ      Írdag bayag o ricag
Burbuccag   بُربُچّگ      Tájagéń śíre burrag o haráb bayag. Ápóncag
Buŕbuŕag   بُڑبُڑگ      Ápénke bulbulukkí janag
Burénag   بُرینگ      Bicár: bórénag
Burkag   بُرکگ      Léŕoe mastíe dríppag. Mánrécag
Burrag   بُرّگ      (góń kárc/zahm) kapp kanag yá tal kanag. Sindag
Buskag   بُسکگ      Cuŧŧag. Ájú bayag. Adárukí hankén kanag
Búŧŧag   بُوٹّگ      Bónŧag. Cupt kanag. Cammání búŧŧag
Búxxag   بُوخّگ      Káígire dránkag
Buźźulag   بُژّلگ      Púnźurag. Puŧání pádáyag
 
Zahida Raees :Raji:
baaskadmin@gmail.com , admin@baask.com
Learn Baluchi Composing in INPAGE
Learn Balochi Poetry Background Designing
Help Line